Nebojte se klíštěte nebo jak předejít klíšťové encefalitidě bez očkování.
Tvrzení, že očkování má
chránit před nemocemi,
zpochybňovali lékaři od samého začátku. Zejména lidé, poškození v důsledku
očkování, a jejich příbuzní, ale i lékaři s mnoha zkušenostmi, se více
zamýšlejí nad jeho hodnotou. V
posledních letech přibývají k dosavadním neustále nová očkování. Postupně
se vynořují pochybnosti a stále více lidí začíná přemýšlet nad tím, zda nám
očkování vůbec prospívá.
První pochybnosti
Jsem všeobecným lékařem
už 40 let. V prvních letech mé
činnosti jsem vykonával očkování jako každý jiný kolega. Zde se najednou ze dne na den objevilo
nové očkování proti klíšťové encefalitidě. Tuto
nemoc, velmi
vzácný jev, jsem znal ze studií a z dob mého působení na fakultní neurologické
klinice v Grazu. Ve srovnání s
mnoha jinými těžkými onemocněními mozku a mozkových
blan nehraje žádnou velkou roli. Začala se obrovská reklamní kampaň. Pravidelně před začátkem jara vídáme
již desítky let na reklamních plochách odporné klíště, číhající v křoví na
mírumilovně se hrající děti. Reklamní
tažení zaznamenalo neočekávaný, gigantický úspěch. Více než 90 procent vystrašených
občanů stálo v řadách v nemocnicích a ordinacích, aby se dali ochránit před
nemocí, kterou do té doby sotva někdo znal.
JEDNA DVĚ KLÍŠTĚ JDE...
Krátce po zavedení
očkování jsem zpozoroval škody na zdraví, které se po něm vyskytly. Divil jsem se i nad enormními výdaji
na reklamu na očkování proti nemoci, která se
nevyskytuje příliš často a téměř vždy se úplně vyléčí. V následujících letech jsem
zaregistroval nejen další poškození, jako například roztroušenou sklerózu, cukrovku, artritidu a jiné,
ale i neúspěchy tohoto očkování, tedy že lidé, očkováni proti klíšťové
encefalitidě, na ni i onemocněli. To
bylo pro mě důvodem, abych si nově nastudoval téma očkování. Po mnoha letech vydatného studia a
zkušeností z praxe jsem mezitím přišel k přesvědčení, že očkování nikdy
nechránilo před nemocemi.
Encefalitida po očkování
Skupina mladých sportovců,
orientačních běžců, mě v létě 1980 požádala o nové očkování proti klíšťové
encefalitidě. Jelikož při tomto
sportu se hodně zdržovali v lese, nechtěli podstoupit žádné riziko. Tehdy, během prvních let, bylo podle
propagandy možné potkat klíště převážně v lese. Několik hodin po tom, jak jsem
podal vakcínu, mi zavolala manželka jednoho ze sportovců, že její muž dostal
náhle vysokou horečku, silné
bolesti hlavy a nemohl
pohnout hlavou. Návštěva lékaře
byla nevyhnutelná. Když jsem
nahlédl do své tašky, zda mám léky pro případný
zánět mozkových blan, ozvalo se ve mně špatné svědomí. Bylo možné, že mladý zdravý muž
onemocněl v důsledku mého lékařského zásahu na velmi nebezpečnou nemoc? Na cestě k pacientovi jsem se uklidnil
myšlenkou, že vakcína byla jistě testována ministerstvem zdravotnictví a mohl
jsem se na to spolehnout. Diagnostikoval
jsem akutní zánět mozkových blan v počátečním stadiu. Naštěstí jsem byl už tak dobře
seznámen s léčením pomocí homeopatie, že jsem se rozhodl pro domácí ošetření,
protože pacient bydlel v mé blízkosti. Během
několika dní byl vyléčen a mohl
jít znovu do práce. Tehdy jsem
poprvé v mém životě lékaře dostal respekt před očkováním.
Těžká cukrovka
O několik let později mě
vyhledala matka dvanáctiletého děvčete. Ve
škole byla očkovací látka proti klíšťové encefalitidě. Jelikož matka neměla z toho dobrý
pocit, nejprve odmítla dát očkovat své dítě. O
týden přišla dcera domů s červeným letákem, na kterém bylo vyobrazeno velké
klíště. Matka přece jen dostala
strach a podepsala souhlas s očkováním. Dívka
přišla domů ze školy s hroznými bolestmi hlavy a dostala velmi vysokou horečku. Přivolaný
lékař ji musel poslat do nemocnice, kde se dostala na jednotku intenzivní péče. Onemocněla těžkým zánětem mozku a
mozkových blan. Po šesti týdnech
si matka mohla přijít pro dívka. Předtím
byla její dcera veselá a štíhlá, ale nyní
byla tlustá a unavená. V důsledku
očkování dostala těžkou cukrovku a podle
posledních informací je už bohužel i slepá.
Když matka řekla jednomu
z lékařů, že tuto těžkou chorobu způsobilo její dceři očkování proti klíšťové
encefalitidě, odpověděl jí, že to nemá s tím nic společného, že jde jen o
náhodu a vědecky by se nedalo nic dokázat. Chladné chování dětských lékařů v
této nemocnici bylo pro mě podnětem k studiu historie očkování a brzy jsem
začal přednášet, zaměřeně proti očkování. Neustále
se mě věrní pacienti pokoušeli od toho odradit, abych neohrožoval svou praxi. V důsledku tohoto případu jsem se však
stal přesvědčeným odpůrcem očkování.
Otázky místo slepé víry
Co všechno chrání před
klíšťovou encefalitidou? V reklamě
se říká, že jen očkování. Proč se
tedy každému pacientovi se zánětem mozkových
blan přísně přikazuje, aby se vyhýbal slunci, když
jedinou příčinou těchto potíží má být jen virus? Na to, aby člověk onemocněl klíšťovou
encefalitidu, je potřeba více faktorů: osobní náchylnost, přílišná tělesná
námaha, pobyt na slunci a jiné. O
těchto věcech se v reklamě nic neříká a jako příčina se uvádí jen klíště. Proč se nemluví o tom, že především
oslabení starší lidé nebo lidé, kteří těžce pracují v zemědělství nebo
lesnictví a jsou obzvláště vystaveni slunci, onemocní na encefalitidu častěji a
hůře?
Od roku 1950 se tvrdilo,
že klíšťata přenášejí virus, což však mohla být pouze domněnka, neboť až v roce
1970 izoloval jistý vídeňský virolog virus klíšťové encefalitidy. I tento objev je však třeba posuzovat
opatrně, protože spolupracovníci téhož virologického institutu vyvinuli později
vakcínu a související virologické testy.
Kdo stanovuje diagnózu?
Diagnóza klíšťová
encefalitida znamená, že jde o zánět mozkových blan a mozku, vyskytující se na
jaře a v létě. Jen podle příznaků
jako jsou bolesti hlavy, ztuhnutí šíje a horečka a na
základě vyšetření mozkomíšního moku ji nedokáže žádný lékař rozlišit od jiných
forem zánětu mozkových blan. Může určit jen diagnózu meningitida (zánět
mozkových blan) nebo meningy-encefalitida (zánět mozku a mozkových blan). Výsledek virologických testů neříká
nic o závažnosti nebo prognóze onemocnění. Zjišťují
se jimi případy klíšťové encefalitidy i tehdy, když jsou pacienti přesvědčeni,
že nikdy žádné kousnutí klíštětem nezpozorovali. Naopak, jsou lidé, které pravidelně
napadne klíště a přesto nikdy nedostanou ani nejmenší náznak klíšťové
encefalitidy.
Tvrzení , že zánět mozkových blan je způsoben
kousnutím klíštětem, je jen hypotézou.
Každopádně se propagandě
podařilo vzbudit v mnoha lidech pocity strachu z klíštěte. Nezpochybňuji fakt, že bodnutí hmyzem
může způsobit narušení zdraví, ale kladu si otázku, zda ti, kteří vylepují
plakáty s klíštětem v nadživotní velikosti, tuší, jakou zbytečnou nejistotu a
paniku tím vyvolávají.
Od začátku provádění
očkování se tvrdí, že prý díky
němu nemoci ustoupily. Vědecký důkaz pro tento názor však
dodnes ještě nemáme. Z
dosavadních statistik nelze vyvodit žádný vliv očkování na počet případů
klíšťové encefalitidy.
Co dělat při kousnutí klíštětem?
Pravdou je, že v létě se
vyskytuje více případů zánětu mozkových blan. Citlivým pacientům radím
nevystavovat se slunci a při narušeném zdravotním stavu vyhýbat se zvýšené
tělesné námaze. Jsem přesvědčen,
že tzv.. klíšťová encefalitida
vzniká následkem působení slunečního záření
u citlivých a oslabených osob. Je
to tedy to, co medicína vždy označovala jako sluneční úpal, jen vakcinační
průmysl vynalezl pro tuto nemoc nové jméno.
Pokud se klíště přisálo,
je třeba jej odstranit. Pokud se
to podaří jen částečně, je třeba použít na místo kousnutí mast
na hnisavé rány a několik dní být trpělivý a šetřit se před tělesnou námahou.
Bolesti hlavy v létě mají
mnohem častěji jiné příčiny: příliš dlouhý pobyt na slunci, promoknutí, průvan,
klimatizace, zkažený žaludek atd.. Pouze těžké formy slunečního úpalu
vedou k rozeznatelným zánětu mozkových blan a mozku.
V posledních letech jsem
pozoroval, že pacienti hospitalizováni s encefalitidou předtím několik dní
užívali tabletky proti
bolesti. Je známo, že při horečce
mohou prostředky proti bolesti oslabit imunitní systém a
potlačením akutních příznaků nemoci může dojít k onemocnění mozku. Proto
lehkovážné nasazení léků proti bolesti hlavy a horečce
v letních měsících zvyšuje riziko onemocnění na zánět mozkových blan. Nejúčinnější prevencí je nevystavovat
se nepřiměřeně dlouho slunci.
Z knihy Impfen - Das
Geschäft mit der Unwissenheit, dr. med. Johann Loibner, 2011, s povolením
autora zpracovala Zuzana
Kolečániová
Zdroj:
internet
Žádné komentáře:
Okomentovat