PROČ JÍST DOPLŇKY STRAVY

• Někdy se setkáváme s názorem, že stačí jíst pestrou stravu, abychom naše tělo zabezpečili dostatečným přísunem výživných látek, vitaminů a minerálů. Náš organismus potřebuje denně cca 90 výživných složek, které by měl získávat z každodenní stravy: tj. 60 prvků, 16 vitaminů, 12 základních aminokyselin a 3 základní mastné kyseliny.
• Jíme každý den ovoce, zeleninu, obiloviny a další. Přemýšlíme ale nad tím, že půda, na které se tyto plodiny pěstují, je přecpána pesticidy, fungicidy a herbicidy?
• Rozvoj zemědělské výroby je doprovázen plošným znečištěním země, ohrožením spodních vod, kontaminací potravin a zátěží populace cizorodými a toxickými látkami. Negativně také působí eroze půdy a udusání povrchu půdy spojené s opakovaným používáním těžkých strojů.
• Díky umělému přihnojování dodáváme do půdy JEN tři základní složky: dusík, fosfor a draslík. 
Z půdy se ale do rostlin dostává více než 60 dalších složek. Odkud se mají vzít, když už v půdě nejsou a dodávají se jen 3 výše zmíněné složky? Půda je doslova „jalová“ a chybí v ní především minerály.
• Dochází k nešetrnému zpracování rostlinných a živočišných zdrojů jako např. konzervace, rafinace, výroba polotovarů, dochucování umělými přísadami apod.
• Zemědělské aktivity, převážně chov dobytka, poškozuje kvalitu ovzduší. Přežvýkavci jsou významným zdrojem emisí metanu, což je plyn způsobující skleníkový efekt. Data Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy uvádějí, že např. Polsko má kvůli přežvýkavcům 30% těchto emisí.
• Zemědělství je zasažené urbanizací a neřízeným rozvojem dopravních infrastruktur (silnice, tratě atd.). Kyselé deště a některé polutanty (NO2, těžké kovy atd.) podstatně snížily výnosy, způsobily ztrátu druhové rozmanitosti, ztrátu predátorů, kteří chrání plodiny proti škůdcům. Zasolení půdy způsobilo neplodnost půdy na tisících hektarech.
• Dovozové ovoce a zelenina se trhají ještě nezralé, cestují spoustu kilometrů – kolik vitaminů a minerálů asi mají, když dorazí na náš stůl?

Vědci konstatují, že biologická hodnota potravy se postupně díky výše uvedeným jevům SNIŽUJE. Snižuje se kvalita obilovin, snižuje se obsah vitaminů a minerálů v ovoci a zelenině.
Kolik bychom tedy museli sníst potravy, abychom správně vyživovali naše tělo?! Měly by to být spousty kilogramů zeleniny, ovoce a obilovin... Je to ale možné?

Už jste se jistě setkali s pojmem POTRAVNÍ ŘETĚZEC. Ten se definuje jako přenos látek a energií mezi různými organismy v rámci přijímání potravy. Zkusme si dosadit výše uvedené informace do pomyslného koloběhu potravního řetězce… Co tedy vlastně jíme?
Naše tělo má i vyšší nároky na živiny kvůli tomu, že:
• mnohem více zatěžujeme organismus stresem, napětím a každodenním shonem
• méně se pohybujeme, naše tělo má výrazně nižší fyzickou zátěž
• přijímáme více tuků, cukrů a živočišných bílkovin
• ovlivňuje nás komplex nepřirozených chemických a syntetických látek – s vodou je pijeme, se vzduchem dýcháme a z půdy je přijímáme v jídle (viz info výše)

Tato nepříliš radostná fakta nás vedou k jednoznačné odpovědi: Je důležité DOPLŇOVAT naši stravu o vitaminy a minerály.
Otázkou je, JAK KVALITNÍ tyto látky jsou. Jelikož NENÍ VITAMIN jako VITAMIN a není MINERÁL jako MINERÁL.

1985, Lebensmittellarbor Karlsruhe 1996, Sanatorium Oberthal 2002). V tomto výzkumu byla porovnávána množství vitaminů a minerálů u několika druhů ovoce a zeleniny v letech 1985, 1996 a 2002. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže:

• Organická potrava (živočišná a rostlinná) by měla obsahovat potřebné množství vitaminů a minerálů. V ideálním případě by náš přísun živin měl být odpovídající a potřeba doplňků by měla být minimální. Ale ani rozumně sestavená strava nemusí v každém ročním období obsahovat skutečně všechny potřebné látky důležité pro funkci imunitního systému a prevenci nemocí.

• Moderní metody v zemědělství způsobily, že půda je zbavena minerálů a stopových prvků, distribuce, zpracování, příprava a vaření odstraňují z potravin převážnou část vitamínů. Na příklad banány mají za posledních 5 let méně vitaminů B6 o 90 %,mrkev má méně hořčíku o 50 %, fazole vápníku o 40 a vitaminu B6 o 60 %. Proto nedostatek B6,B12 a kyseliny listové je tak znatelný a podpisuje se na všech nemocech.

• Je také pravdou, že pijeme alkohol, kouříme, pijeme kávu, žijeme ve stresu, trávíme celé hodiny v zamořených oblastech, v dopravních prostředcích v zajetí otravných výfukových plynů, že jsme nuceni žít v dříve neznámých formách radioaktivity, že jíme jídla s obsahem chemických látek, polykáme kvanta umělého tuku, rafinovaného cukru a mouky. Spotřeba cukru byla v roce 1920 jen 7 kg/rok, v roce 1970 to bylo 70 kg na rok a osobu a dnes je to 170 kg.

• Zdůrazňujeme, abychom si nedělali iluze o množství vitaminů a minerálů , které se nám takto podaří skutečně z denní stravy do organismu vstřebat. Deficit je 60-80 %....

• Mnozí ještě dnes tvrdí, že používání potravinových doplňků je zbytečné, že v potravinách je vše, co potřebujeme (kdyby tomu tak opravdu bylo, pak by lidé neumírali tak brzy, průměrný věk by u nás nebyl jen 77 roku u žen a 70 roku u mužů, ale mnohem vyšší!! Umírali bychom na sešlost věkem a stářím – Aetas Provecta a ne na nemoci, anebo přinejmenším na Atherosclerosis Universsalis Gradus. To se zatím podaří každému z řady 10 000 lidí.

• Pro naše zdraví je důležité používání potravinových doplňků, které nás společně s hodnotnou a pestrou stravou, pozitivním myšlením, odpočinkem a cvičením dokáží udržet ve vynikající kondici

Jaké potravní doplňky?

Jaký je rozdíl mezi přírodními a syntetickými doplňky? Porovnavejme chvíli levou a pravou stranu tabulky :

Přírodní:	Syntetické:
- drahá produkce (koncentrát sloučenin) - vysoká cena - vstřebává se 70 - 90 % - podáváme malé dávky - podáváme 1/10 - 1/20 dávek syntetických - nemá vedlejší účinky - silný účinek	- snadná produkce - nízká cena - vstřebává se 4 - 6 % - nutné velké dávky - má často vedlejší účinky - často ani nemá účinek

Po zkušenostech z praxe , z literatury i mnoha kurzů a přednášek preferujeme a doporučujeme potravní doplňky přírodního původu hlavně s obsahem fytofaktorů. Co jsou to Fytofaktory? Tyto sloučeniny sestávají z jednoho nebo více vitaminů, minerálních sloučenin, rostlinných složek, vlákniny, antioxydantů na přírodní bázi a z dalších fytochemikálií. Jedině tyto koncentráty dokáží dodat tělu široké spektrum živin na rozdíl od izolovaných či syntetických vitaminů či minerálů, které nemůžou v organismu působit tak , jako sloučeniny v rostlinách.

V přírodě (ve stravě) se vitaminy zřídka vyskytují jako osamocené molekuly, jako chemická individua. Většinou jsou navázány na další biologicky účinné látky, které zvyšují jejich účinnost, zlepšují jejich využití a celkově příznivě ovlivňují působení vlastního vitaminu. Proto je tak důležité používat rostlinné koncentráty s fytofaktory v potravinových doplňcích.

Zdroj: Internet, Finclub

EKOMARKET.cz